Získání cizinců pro práci v české firmě není složité, ale vyžaduje důkladnou přípravu. Proces žádosti o zaměstnaneckou nebo modrou kartu zahrnuje jak české, tak zahraniční formality, přičemž právě ty mohou trvat týdny až měsíce. Největší poptávka je po pracovnících z Asie a bývalé Jugoslávie, ale jazyková bariéra může celý proces komplikovat. Jaké jsou nejčastější překážky a na co si musí zaměstnavatelé dát pozor?
Jak složité je získat cizince pro práci v české firmě? Jak dlouho takový proces trvá?
Proces zajištění zaměstnanecké/modré karty není sám o sobě náročný, je ovšem důležité celý postup dopředu naplánovat a zohlednit případná zdržení při zajišťování dokumentů z domovské země. Proces přípravy dokumentů na české straně je možné zvládnout během několika týdnů – zaměstnavatel musí zajistit hlášenku volného místa na příslušném úřadu práce, musí připravit pracovní smlouvu či smlouvu o smlouvě budoucí a pomoci cizinci se zajištěním ubytování v ČR.
Na straně cizince je potřeba zajistit potvrzení o nejvyšším dosaženém vzdělání (maturitní vysvědčení, vysokoškolský diplom) a výpis z rejstříku trestů z domovské země. Při přípravě těchto dokumentů je potřeba si ověřit, zda dokumenty vydané v zemi cizince nemusí mít vyšší ověření (Apostille nebo superlegalizaci) k tomu, aby mohly být uznány českými úřady – právě u tohoto úkonu dochází k největším časovým prodlevám a je potřeba počítat s tím, že např. zajištění výpisu z rejstříku trestů z Indie s Apostille může trvat 5 – 8 týdnů.
Dalším faktorem, který ovlivňuje délku vyřízení zaměstnanecké/modré karty je také zajištění termínu na zastupitelském úřadě ČR v zemi žadatele. První žádost je vždy nutné řešit přes zastupitelský úřad. U některých zemí, kde poptávka po termínu k podání žádosti převyšuje stanovenou kapacitu (kvótu) je nutné počítat s tím, že termín bude cizinci udělen např. za několik měsíců.
Jakmile si cizinec podá žádost o zaměstnaneckou/modrou kartu, zpracování žádosti se pohybuje v rozmezí 60 – 90 dnů.
O lidi ze kterých zemí mají české firmy největší zájem? Po kterých profesích je největší poptávka?
Poptávka po cizincích se odvíjí od profesí a také od vládou nastavených kvót – např. v dělnických profesích je veliký zájem o pracovníky z Filipín, Thajska, Mongolska nebo Indonésie. V oboru kamionové přepravy to jsou občané z bývalé Jugoslávie – Srbsko, Makedonie, Bosna a Hercegovina.
U manažerských a IT pozic je patrná široká škála cizinců – zde je preferována kvalita před kvantitou. Z praxe víme, že poptávka po zahraničních pracovnících se prolíná celým spektrem pracovního trhu.
Na českém pracovním trhu chybí spoustu zaměstnanců, proč není možné je „jednoduše“ nahradit cizinci?
Nahradit chybějící pracovníky cizinci zní jako skvělý nápad, ovšem zaměstnavatelé často narážejí hlavně na jazykovou bariéru – toto platí převážně v dělnických profesích. Pokud se zaměstnavatel rozhodne nahradit chybějící zaměstnance cizinci, je potřeba, aby na pracoviště zajistil předáka, který bude sloužit jako tlumočník mezi českými a zahraničním zaměstnanci. Je důležité, aby zadání úkolu bylo správně pochopeno, byly dodržovány předpisy a bezpečnost práce a jiná pravidla. Je potřeba zahraniční pracovníky proškolit nejlépe v jejich rodném jazyce – všechny tyto úkony zvyšují náklady zaměstnavatelů na zaměstnání cizinců. Je potřeba zajistit těmto pracovníkům ubytování, dopravu na pracoviště, lékaře a jiné pro nás Čechy samozřejmé záležitosti.
U manažerských pozic je tato situace odlišná – tito lidé se většinou pohybují v mezinárodním prostředí, kde je dorozumívacím jazykem většinou angličtina a mají většinou k dispozici personalisty, na které se mohou v případě potřeby obrátit.
V čem nejvíce cizinci tápou při přestěhování se do ČR? Na co se nejvíce ptají? S čím potřebují od vás pomoci?
Při relokaci cizinců do ČR se nejčastěji setkáváme s dotazy ohledně zajištění vyššího ověření dokumentů, pomoc se zajištěním úředně ověřených překladů dokumentů a s hledáním ubytování/škol/lékařů.
Velice často dostáváme pracovně-právní dotazy, kdy cizinec chce mít jistotu, že např. zaměstnavatelem navržená pracovní smlouva není v rozporu s českými předpisy nebo by klienta nějakým způsobem nediskriminovala.
Klientům zajišťujeme doprovod na úřady, které musí po svém příjezdu navštívit, aby dokončili proces získání zaměstnanecké/modré karty. Řešíme s klienty výměny řidičských průkazů, přihlášení do autoškoly nebo registrace automobilů.
Vnímáte nějaké zásadní rozdíly mezi relokací cizinců v ČR oproti jiným evropským státům?
Rozdíl mezi ostatními členskými zeměmi je minimální. Od vstupu České republiky do EU byla české legislativa přizpůsobena té evropské. Mám praktickou zkušenost s relokacemi do Rakouska – proces i seznam dokumentů je podobný, liší se jen forma předkládání a možnosti podávání žádostí o zaměstnanecké/modré karty. V Rakousku je např. možné, aby zaměstnavatel podal žádost za cizince na území. Po schválení žádosti imigrační úřad informuje zastupitelský úřad v domovské zemi žadatele a ten si vyzvedne vízum za účelem příjezdu do Rakouska, kde je celý proces dokončen. Je také možné předkládat dokumenty v německém nebo anglické jazyce – což šetří náklady za úřední překlady. Délka zpracování žádostí v Rakousku odpovídá délce zpracování v ČR.
Sdílí s Vámi klienti, jak náročné je pro ně rozjet vlastní živnost nebo firmu v ČR?
Podnikání v ČR samo o sobě je administrativně náročný proces. Pokud jste cizinec, proces je náročný dvojnásobně. Pokud si che cizinec ze třetích zemí v ČR zřídit živnostenský list, musí o něj nejprve požádat. Příslušný živnostenský úřad mu vydá potvrzení o podání žádosti a cizinec má 6 měsíců na to, aby si zajistil dlouhodobé vízum. Teprve po získání dlouhodobého víza je cizinci uděleno IČO. Živnostenský list má omezenou platnost – je platný vždy na dobu platnosti dlouhodobého víza. I při prodlužování dlouhodobého víza/pobytu musí cizinec předkládat mnoho dokumentů – např. potvrzení o bezdlužnosti z finančního úřadu, správy sociálního zabezpečení, celního úřadu.
Ministerstvo vnitra zkoumá detailně jak cizinec podniká a u cizinců z třetích zemí je potřeba, aby jejich podnikatelské aktivity byly vždy v plusových hodnotách.
Stalo se Vám někdy, že se kvůli banální byrokratické chybě musel relokovaný člověk vrátit zpátky do své země?
Zrušení pobytu zapříčiněné chybou úředníka se nám přímo nestalo, ale často se setkáváme s laxním přístupem klientů, kteří často neposlouchají naše rady a řeší si záležitosti po svém. Nás kontaktují až v poslední chvíli, kdy již není možné vzniklou situaci řešit a je potřeba, aby cizinec začal celý proces znovu od začátku.
Naše společnost řeší převážně agendu zaměstnanců a jejich rodinných příslušníků. Záležitosti ohledně azylových řízení většinou přenecháváme partnerské advokátní kanceláři.
Dozvěděli jste se něco nového?
Vzdělávejte se s námi dál: poslouchejte naše podcasty, přihlaste se k odběru našich novinek a podívejte se, jaké služby nabízíme v rámci daňového poradenství.
O autorce:
Ing. Šárka Pelikánová
Jednatelka a daňová specialistka Connect Economic Group s.r.o.
Šárka podporuje zvýšení finanční gramotnosti podnikatelů v ČR publikováním odborných článků v médiích. Vede oblíbené semináře Základy účetnictví a daní pro podnikatele. Ve 22 letech založila CEG a od té doby se věnuje jeho rozvoji. Má za sebou pracovní zkušenosti z Japonska, kde působila jako analytik v investičním fondu, a zároveň tam studovala v rámci MBA programu.
Vést účetnictví je pro firmy a řadu podnikatelů zákonná povinnost. Pro náš tým odborníků je to ovšem každodenní práce a zároveň koníček. Jsme připraveni pomoci i Vám, ať už jste OSVČ, nebo máte svou společnost a zaměstnance. Podívejte se na další informace a služby, které v rámci vedení účetnictví svým klientům poskytujeme.
2. 10. 2024
Comments